Account Options

A znovu opakuji, v naprosté většině těch hal, o kterých píšete, žádná vzduchotechnika, ani chlazení prostě není. Jenže u Loose ornament nebyl ani rozmar. Byla to funkční pozůstalost tradice, kterou nezvarhoval.

Uživatelské menu

Viz texty např. Kouly, kde popisuje, jak seděl s Loosem v taxíku a Loos měl obuté polobotky, anglicky ozdobně děrované Re: Re: Pražští radní schválili novelu Pražských stavebních před Četl jste vůbec ten článek? Re: Univerzální plán? Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp.

Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů.

Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb.

Spanilá Růžička

Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost.

Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí.

Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro ti demokracii".

Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území.

Tak se např. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit.

Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance.

Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb.

Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu.

Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva.

Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze. Re: Pražští radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů. Stále Praha bojuje se stavebním boomem, kterému nestačí údržba a sanace hříchů minulosti, protože se prováděla neprofesionálně a často nezodpovědně.

Partikulární zájmy z ciziny od různých zmetků, bažících po zisku. Nic jiného je nezajímá. A dodnes sedí na některých židlích na úřadech. Je v Praze velký chaos, skoro všude.

Enrique Iglesias

Proč asi? Třeba TSK, tam je to opravdu děs, a zajímá to třeba pana Hřiba?? Ti lidé tam trpí a nikdo jim nepomáhá. Ostudné, novela PSP to rozhodně nenapraví, protože je zase plná výplodů hloupých a naivních byrokratů a technokratů. Kdy to tam vezmou do ruky odborníci? Na IPR v Praze jich máte dost, přehlížených a nevyužitých.

Magistrát neumí řídit město, opravdu ne. Tam se lidé střídají jako ponožky. Koncert pořádal můj tragicky zesnulý kamarád Pepa Kenša a díky němu tehdy a díky jeho ženě  Světlaně dnes onu nahrávku mám.

ŽENA-IN - Pověry o zlých, protivných zrzavých kobylách, přece nemohou být pravda

Stejně jako pár fotografií z koncertu. Dnes přikládám ještě další vzácnost. Potajmu a bůhvíkým vyfoceného Nohavicu s Bičevskou v doprovodu Jirky Tichoty při procházce plzeňským Lochotínem během Žaniny návštěvy Porty.

Otázka pro pamětníky. Mýlím se, když si myslím, že ten úplně vpravo je Standa Zárybnický zvaný Houla? A kdo jsou ti další kolem nás? Noty k písni Malíři z polsko-ruského zpěvníku písní B. Okudžavy © Jaromír Nohavica     1 9 9 0 Setkání s A. Puškinem V tom roce pitomém - min, mp3 - 0,11 MB Vyšlo jako živý záznam koncertu v roce Setkání s A. Puškinem Puškinem - společně se Š.

Rakem 5. Puškinem společné vystoupení se Štěpánem Rakem 5. Balada o hlupácích Bitevní plátno nedatováno  min, mp3 - 1,84 MB. Černý kocour 9.

Loučení s Polskem Malíři nedatováno  min, mp3 - 2,65 MB. Naše eskadrona O Volodě Vysockom 8. Písnička o moskevském metru 9. Píšu historický román Půlnoční trolejbus Služba v dubnu nedatováno asi nebo , Valašské Meziříčí  min, mp3 - 1,55 MB. Infolinka-Xpay: Reklamace a řešení problémů s platbou SMS , www. Hlavní stránka. Praha 8 Praha Ona Profi. Všechna práva vyhrazena. Email nebo Jméno:.

TEXTY č. 12 (ZIMA 98/99)

Praha 8. Nymfa Jana. Vášnivá Alenka.